Seděla jsem na studené chodbě paneláku a poslouchala, jak mi můj jediný syn za zavřenými dveřmi křičí, že jsem mu zničila život. Celé roky jsem věřila, že když budu mlčet, odpouštět a zachraňovat ho, udržím naši rodinu aspoň nějak pohromadě. Dnes žiju sama s vinou, strachem a otázkou, jestli může mateřská láska vůbec stačit, když se dítě propadá do závislosti a nenávisti.