Seděla jsem u kuchyňského stolu v paneláku a poslouchala vlastní dceru, jak mi skoro šeptem vysvětluje, že před její novou rodinou působím moc obyčejně. Celý život jsem jí dávala každou korunu, aby měla lepší start než já, a stejně jsem nakonec pochopila, že se mnou nepočítá jako s mámou, ale jako s problémem, který je potřeba upravit. Dodnes mě pálí, jak snadno se láska může proměnit v tichý stud a jak těžké je přiznat si, že oběť ještě neznamená vděčnost.