Když jsem se probudila po infarktu, došlo mi něco, co jsem si předtím odmítala připustit: moje děti už se u mě dávno necítily doma. Náš starý dům v Kladně pro mě znamenal celý život, ale pro ně byl jen těžký vzduch, staré křivdy a důvod, proč zase rychle odjet. Nakonec jsem udělala krok, kterého jsem se bála nejvíc — prodala jsem ho, abych možná zachránila aspoň to málo, co nám jako rodině ještě zbylo.