Když mi máma řekla, ať odevzdám vlastní pračku sestře, konečně jsem pochopila, že pro ně nejsem dcera, ale rodinný sklad
Stála jsem v kuchyni s telefonem v ruce a poslouchala, jak mi vlastní máma vysvětluje, že moje věci vlastně nikdy nebyly jen moje. Dlouho jsem žila v přesvědčení, že pomáhat rodině je normální, dokud jsem si nevšimla, že po mně nezůstávají úspory ani klid, jen vztek a pocit viny. Teprve s podporou manžela jsem se odhodlala říct ne, a tím jsem spustila válku, kterou mi doma dodnes neodpustili.