Myslela jsem si, že odchod z Prahy do domu u Šumavy nám zachrání manželství a vrátí nám normální život. Místo ticha ale přišly neohlášené návštěvy, cizí boty v předsíni a pocit, že v mém vlastním domě nemám právo zavřít dveře. Když jsem jednou prostě neotevřela, spustila se hádka, po které se můj muž konečně musel rozhodnout, ke komu vlastně patří.