Stála jsem v kuchyni, ruce se mi třásly a poprvé jsem nahlas řekla, že takhle už můj syn žít nebude. Dlouho jsem si namlouvala, že jsem jen přecitlivělá a že v každé složené rodině to nějak skřípe, ale doma se mezitím tiše lámalo dítě. Nakonec jsem si pronajala malý byt a odešla, protože klid byl pro nás oba víc než manželství, které dusilo jen jednoho z nás.