Stál jsem v kuchyni s papírem v ruce a díval se na svou ženu, která po porodu sotva držela pohromadě, a stejně jsem po ní chtěl důkaz, že naše dcera je moje. Neudělal jsem to proto, že bych něco viděl na vlastní oči, ale protože mi moje matka pomalu a jistě rozložila hlavu. Test pak potvrdil, že jsem otec, jenže to nejdůležitější už bylo mezitím rozbité a dodnes nevím, jestli se to dá slepit.