Od dětství jsem byla v rodině ten černý Petr. Nikdy jsem necítila opravdovou důvěru, všechno mé jednání bylo neustále pod drobnohledem, často i ze strany vlastní matky. Toto je můj příběh o boji za vlastní důstojnost a cestě ze stínu podezírání.
Jmenuji se Klára Novotná, jsem samoživitelka tří dětí z Ostravy. Jedné mrazivé prosincové noci, těsně před Vánoci, mě zoufalství dohnalo k rozhodnutí, které bych si nikdy nepomyslela, že udělám. To, co následovalo, mi změnilo život – a navždy ovlivnilo můj pohled na svět.
Vyprávím o tom, jak rozhodnutí mé sestry Magdy mít velkou rodinu rozbilo náš domov. Snažila jsem se ji pochopit, ale napětí mezi námi narůstalo, až vyústilo v bolestivé hádky. Dnes přemýšlím, jestli jsem měla právo zasahovat do jejího života, nebo jsem měla raději mlčet.
Jmenuji se Lenka a po smrti svého manžela jsem zůstala sama se třemi dětmi. Největší bolest mi nezpůsobuje jen každodenní boj s penězi, ale hlavně odmítnutí vlastní matky, která mi odmítá pomoci. Tento příběh je mým výkřikem do tmy i výzvou k zamyšlení nad tím, co pro nás znamená rodina.
Jednoho deštivého večera můj otec odešel z našeho bytu v Ostravě a už se nikdy nevrátil. Zůstali jsme s mámou sami, plní otázek, zloby i smutku. Tato zpověď je mým pokusem pochopit, proč se to stalo, a najít v sobě sílu jít dál.
Jmenuji se Božena, jsem babička z Ostravy a každý den žiji pro svého vnuka Tomáška. Od chvíle, kdy se má dcera Jana provdala za Petra, musím pokaždé, když přijde domů, zmizet, jako bych neexistovala. Toto je můj příběh o bolesti, nespravedlnosti a tiché bitvě za lásku ke svému vnukovi.
