Stála jsem v předsíni s kufrem v ruce a moje máma na mě křičela, že ji opouštím kvůli chlapovi, kterého nikdy nepřijme. Celé roky jsem se snažila být hodná dcera a zároveň manželka, ale mezi výčitkami, slzami a tichými tresty jsem se pomalu ztrácela sama sobě. Nakonec jsem odjela do zahraničí za mužem, kterého miluju, jenže i tam mě ještě dlouho doháněl hlas ženy, která mě vychovala a zároveň nepustila.