Stála jsem v kuchyni s hrnkem v ruce, když mi tchyně bez mrknutí oka oznámila, že se máme konečně odstěhovat, i když jsem na ten byt přispívala a starala se o něj jako o vlastní. Nejvíc mě ale nezlomila ona, nýbrž manžel, který všechno zlehčoval jako obyčejné nedorozumění a nechal mě v tom úplně samotnou. Nakonec jsem odešla hledat podnájem, i když jsem věděla, že s mým platem a dnešními cenami to bude skoro boj o přežití.