Stála jsem v kuchyni, držela hrnek s vychladlým čajem a poslouchala vlastní dceru, jak mi vysvětluje, že můj život v paneláku má větší cenu prodaný než prožitý. Celé roky jsem jí pomáhala, hlídala vnuka, odpouštěla řeči o tom, že jsem pro rodinu málo, protože mám jen důchod a ne peníze od bohatých příbuzných. Když po mně chtěla, abych šla do domova nebo do jedné malé garsonky, aby si oni mohli koupit větší byt, něco se ve mně zlomilo.