Stála jsem v kuchyni naší staré chalupy a poslouchala, jak mi bratr říká, že už si ten dům nemůžeme dovolit držet, i když jsem cítila, že s ním ztrácím poslední bezpečné místo svého života. Snažila jsem se bojovat za vzpomínky, za vůni kamen, za zahradu a za všechno, co po babičce zbylo, ale realita dluhů, péče o děti a opravy střechy byla tvrdší než moje nostalgie. Dodnes nevím, jestli jsme udělali správnou věc, nebo jestli jsme jen ze strachu z budoucnosti zradili vlastní minulost.