Viděla jsem, jak moje dcera ztrácí vlastní dítě před očima, a dodnes nevím, jestli jsem zasáhla včas
Seděla jsem v kuchyni a dívala se, jak se moje starší vnučka pomalu vytrácí z vlastního domova, zatímco moje dcera tvrdila, že si všechno vymýšlím. Když se její známky propadly, přestala jíst a doma už skoro nepromluvila, pochopila jsem, že mlčet by byla zbabělost. Nakonec ke mně přišla s jednou taškou v ruce a očima, ve kterých už nebyl vztek, jen únava, a od té chvíle je naše rodina rozdělená.