Po třiceti letech mi matka napsala, že nemá na léky. Všichni čekali, že budu slušná dcera, ale já jsem jí neposlala ani korunu
Když mi po letech přišel dopis od matky, která mě jako malou opustila, rozklepaly se mi ruce stejně jako tehdy u dveří, když odcházela. Místo omluvy po mně chtěla pravidelné peníze, protože z důchodu sama nevyjde, a najednou mi všichni kolem začali vysvětlovat, co dluží dcera své matce. Nakonec jsem si musela vybrat mezi cizím pocitem povinnosti a vlastním klidem, který jsem si budovala celý život.