Stála jsem bosá na chodbě, držela jsem dvě děti a slyšela za dveřmi kroky muže, kterého jsem se roky bála. Když mě odmítla vlastní máma i sestra, spadla jsem úplně na dno a pochopila jsem, že jsem v tom sama. Nakonec mi ale pomohla žena z práce, od které bych to nikdy nečekala, a právě díky ní jsem našla odvahu odejít, podat rozvod a začít znovu.
Nikdy nezapomenu na večer, kdy se můj syn postavil mezi mě a mého manžela a křičel, aby mě nechal být. V té vteřině se ve mně něco zlomilo a já konečně udělala to, co jsem měla udělat už dávno. Utekla jsem s dítětem k mámě, podala žádost o předběžné opatření a začala bojovat o život bez strachu.
Seděla jsem se synem zamčená v ložnici a poslouchala, jak můj manžel opilý křičí za dveřmi, že bez něj stejně nemáme kam jít. Když jsem se bála udělat poslední krok, udělal ho za mě můj malý syn a tajně zavolal mojí sestře o pomoc. Ten večer nám policie pomohla dostat se z bytu a já poprvé po letech ucítila, že možná ještě můžeme začít znovu.
