Jmenuji se Klára Novotná, jsem samoživitelka tří dětí z Ostravy. Jedné mrazivé prosincové noci, těsně před Vánoci, mě zoufalství dohnalo k rozhodnutí, které bych si nikdy nepomyslela, že udělám. To, co následovalo, mi změnilo život – a navždy ovlivnilo můj pohled na svět.
Jmenuji se Soňa a nikdy nezapomenu na den, kdy jsem musela spolknout svou hrdost a poprosit našeho bohatého souseda pana Novotného o pomoc pro svou nemocnou maminku a vyčerpaného bratra. To, co následovalo, mi ukázalo, jak tenká je hranice mezi zoufalstvím a nadějí, a jak lidé mohou být úplně jiní, než si myslíme. Tahle zkušenost mi navždy změnila pohled na rodinu, sousedy i důvěru.
Všechno začalo nevinnou prosbou o půjčení pár korun, ale brzy jsem pochopila, že můj syn Honza je až po uši v dluzích. Tato zpověď je o bolesti matky, která se snaží pochopit, pomoci a neztratit samu sebe v boji o dospělé dítě. Může člověk zachránit někoho, kdo si svůj problém nechce přiznat?
