Stála jsem v kuchyni, když jsem slyšela, jak můj muž znovu v noci křičí jméno naší mrtvé dcery a tříská sklenicí o dřez. Po autonehodě, kterou způsobil syn našich sousedů, se nám domov rozpadal před očima a já měla pocit, že pohřbívám rodinu podruhé. Nakonec jsem musela sledovat, jak se můj muž postaví nejen klukovi, který nám zničil život, ale hlavně své vlastní bolesti, aby nás oba ještě stihl zachránit.
Nikdy jsem nevěřila, že právě já se stanu matkou, která bude muset pohřbít vlastní dítě. Po tragické nehodě mého čtyřletého synka Martina jsem musela čelit nejen zničující bolesti, ale i nejtěžším rozhodnutím mého života – nechat jeho srdce pomáhat jiným. Každý den žiji se svým smutkem i otázkou, jestli si zasloužím odpuštění, ať už od sebe, od svého muže, nebo od světa.
Jmenuji se David a nikdy nezapomenu na den, kdy se naše rodina rozpadla. V ten den se smích mé dcery Kláry změnil v ticho, které už nikdy nic nenahradí. Toto je příběh o tragédii, vině a otázkách, na které nikdy nenajdu odpověď.
