Nikdy jsem nechtěla pro svou dceru luxus, jen život bez strachu z nedostatku, který jsem sama moc dobře znala. Pracovala jsem roky na dvě směny, odříkala si úplně všechno a věřila, že až jednou bude stát na vlastních nohách, budeme na sebe pyšné obě. Jenže když se dostala do Prahy a mezi bohaté lidi, začala se za mě stydět tak moc, že mě nakonec nepozvala ani na svou svatbu.
Když mi dcera jednou večer přiznala, že se za mě před svou novou bohatou rodinou stydí, srdce mi sevřelo bolestí a bezmocí. Vzpomínám na roky, kdy jsem ji sama vychovávala, a její slova mě stále pronásledují, zatímco se marně snažím najít ztracenou důvěru i lásku. Bude mé mateřské objetí ještě někdy stačit proti pozlátku nových peněz a povrchního světa?
Jedno pondělní ráno jsem nastoupila jako uklízečka do pražské reklamní agentury. Tři dny jsem snášela posměšky a přehlížení, zatímco jsem sbírala nejen odpadky, ale i tajemství svých kolegů. V pátek jsem se vrátila v kostýmu a všichni zjistili, že jsem nová majitelka firmy – a jejich osud byl v mých rukou.
Jsem Jana a žiji v malém bytě na okraji Prahy se svým mužem Petrem a synem Tomáškem, který má Downův syndrom. Moje matka, paní Marie, žije v luxusu a nikdy mi neodpustila, že jsem si nevzala bohatého právníka, ale obyčejného knihovníka. Každá její návštěva je pro mě bolestivým připomenutím, že rodina může být nejen útočištěm, ale i zdrojem největšího zranění.
